Pražská kaple a její nevysvětlitelná minulost
Praha – Nenápadná historická kaple v Ostrovní ulici v centru Prahy na první pohled nepůsobí nijak neobvykle. Za jejími zdmi se však podle místních pověstí a několika dochovaných svědectví odehrávaly události, které dodnes nebyly uspokojivě vysvětleny.
Historie objektu je již dlouhá desetiletí spojována s vyprávěním o podivných zvucích, nevysvětlitelných úkazech a náhlých změnách chování lidí, kteří se v jeho prostorách zdržovali.
Podle některých svědectví se z budovy v nočních hodinách ozývaly kroky, přestože měla být prázdná. Jiní popisovali tlumené hlasy nebo neobvyklé světelné jevy.
Zpočátku byly podobné příběhy považovány za běžné městské legendy. Pozdější události však podle zastánců těchto teorií naznačují, že skutečná historie kaple může být podstatně složitější.
Objekt pod státní kontrolou
Podle neověřených informací měl být objekt v druhé polovině 20. století převeden pod správu státních orgánů.
Oficiální důvod tohoto kroku není znám.
Zdroje, které si nepřály být jmenovány, tvrdí, že budova následně sloužila jako uzavřené zařízení určené k experimentálnímu výzkumu lidského chování.
Údajné pokusy měly být zaměřeny především na reakce člověka na dlouhodobou izolaci, psychologický nátlak a vystavení neobvyklým smyslovým podnětům.
Podle některých teorií se výzkumníci pokoušeli využít právě pověsti o nadpřirozených jevech, které se s kaplí pojily již v minulosti.
Účastníky experimentů měli být vězni, jejichž identita byla v interních dokumentech nahrazena číselným označením.
Existenci takového zařízení se však nikdy nepodařilo oficiálně potvrdit.
Záznamy, které neměly existovat
Zvláštní pozornost vzbudily údajné fragmenty interních záznamů, které se měly objevit v soukromém archivu bývalého zaměstnance státní správy.
Dokumenty údajně obsahují informace o skupině osob držených v izolovaných prostorách objektu.
U některých záznamů chybějí údaje o ukončení experimentů i následném propuštění účastníků.
Jeden z případů je přitom označován za obzvlášť neobvyklý.
Případ vězně číslo 13
Mezi údajnými účastníky experimentů se opakovaně objevuje označení Subjekt 13.
Na rozdíl od ostatních osob měl být tento vězeň podroben dlouhodobé izolaci a zvláštnímu režimu pozorování.
Podle dochovaných fragmentů dokumentace vykazoval subjekt postupně neobvyklé změny chování, které vedly k jeho oddělení od ostatních účastníků.
Poslední údajný záznam o jeho přítomnosti v zařízení neobsahuje datum propuštění ani informaci o převozu.
Jeho další osud tak zůstává neznámý.
Některé nepodložené výpovědi dokonce naznačují, že Subjekt 13 nemusel objekt nikdy opustit.
Tato tvrzení však nelze nezávisle ověřit.
Experimenty možná nikdy neskončily
Přestože je kaple v současnosti příležitostně využívána pro soukromé akce a kulturní události, podle některých teorií nebyly všechny její prostory nikdy zcela zpřístupněny.
Objevují se také spekulace, že původní výzkumný program nebyl oficiálně ukončen, ale pouze převeden do jiného režimu.
Podle této teorie mohou být vybrané osoby do objektu vpouštěny na základě předem stanovených kritérií, aniž by znaly jeho skutečný účel.
Žádný z těchto předpokladů se dosud nepodařilo potvrdit.
Současní provozovatelé objektu se k údajným historickým experimentům nevyjádřili.
Zůstává tak otázkou, zda jde pouze o další z pražských městských legend, nebo zda se za zdmi nenápadné kaple skutečně skrývá kapitola historie, která nikdy neměla být zveřejněna.
Jedna otázka však přetrvává: Co se stalo se Subjektem 13?